Výlet do zeleně
Lili a Billi, naše andulky, mohou každý den několik hodin volně létat po pokoji. Po tu dobu dávám bedlivý pozor, zda jsou všechna okna a dveře dobře zavřené. Jednou ale přece jen Billi využil chvíle mé nepozornosti, letěl těsně za mnou, když jsem opustila pokoj a prolétl skrze otevřené dveře přímo do zahrady. Špička sousedovic jedle se zdála Billimu nejideálnějším místem pro přistání. Věděla jsem, že jedinou šancí, jak ho nalákat zpět, je upozornit na jeho samičku nebo čekat, jestli dostane hlad. Rychle jsem ze sklepa přinesla starou klec, otevřela dvířka, vložila klas prosa dovnitř a dala jsem ji na balkon. Lili jsem posadila do její klece, uzavřela dvířka a umístila ji těsně vedle staré nachystané klece. Lili začala velmi brzy skřehotavým hlasem lkát, tak jak to andulky dělají, když chtějí získat kontakt se zatoulaným partnerem, kterého je třeba najít. Ukázalo se, že moje předpoklady byly správné. Asi po dvou hodinách opustil Billi jedli a doletěl na zabradnlí balkonu, aby svoji partnerku uklidnil. O chvíli později vlezl do otevřené klec, aby chutným prosem zahnal hlad. Co nakonec rozhodlo, zda láska k Lili, nebo známá pravda ,, láska prochází žaludkem‘‘, to nevím, ale po sléze se dobrovolně vrátil do ,,vězení‘‘.